Do 30.6.2024 máte stále možnost využít přívětivější podmínky pro dodatečné zlegalizování černé stavby za stávajících podmínek.
Nový stavební zákon bude v této oblasti přísnější, legalizace stavby obtíženější.
V průběhu minulého roku jsme vám představili dvoudílnou sérii článků pojednávajících o tzv. „černých stavbách“ realizovaných nájemci, jejichž předmětem bylo mimo jiné i nastínění průběhu řízení o odstranění těchto staveb či řízení o vydání jejich dodatečného povolení.
V návaznosti na to bychom vám proto rádi přestavili změny v oblasti odstraňování černých staveb, resp. v možnosti jejich dodatečného povolení, které s sebou přináší zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), a to s převážnou účinností od 1.7.2024. (Pro vyhrazené stavby dle Přílohy č. 3 dokonce už od 1.1.2024)
Zpřísnění podmínek pro vydání dodatečného povolení
Na rozdíl od možnosti vydání dodatečného povolení černé stavby dle aktuálně účinné právní úpravy obsažené v zákoně č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý stavební zákon“), dochází ke zpřísnění podmínek pro dodatečné povolení černých staveb.
Žadatel o vydání dodatečného stavebního povolení bude nově povinen vedle podmínek uvedených v ust. § 193 nového stavebního zákona splnit i další speciální podmínky uvedené v ust. § 256 nového stavebního zákona. Tyto podmínky spočívají zejména v povinnosti prokázat, že:
- stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu,
- stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu
[podle nového stavebního zákona se jedná o požadavky na vymezování pozemků, na umisťování staveb a technické požadavky na stavby – ust. § 137 odst. 1 písm. a) – c)] a - byla uhrazena pokuta za přestupek (byla-li uložena) podle tohoto zákona spočívající v tom, že došlo k provedení stavby bez povolení nebo v rozporu s ním.
Řízení o dodatečném povolení stavby součástí řízení o odstranění stavby
Řízení o dodatečném povolení stavby se nově stane součástí řízení o odstranění stavby. Tzn. že ve srovnání s aktuálně účinnou právní úpravou ve starém stavebním zákoně již nebude docházet k přerušení řízení o odstranění stavby se současným zahájením řízení o dodatečném povolení stavby.
Povinný bude mít možnost podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení o odstranění stavby žádost o dodatečné povolení stavby. V případě, že tak neučiní, nebude poté možné takovou stavbu dodatečně povolit.
Pokud stavbu na základě posouzení stavebním úřadem nebude možné povolit, stavební úřad následně žádost o vydání dodatečného povolení stavby zamítne a nařídí její odstranění.
Vydání nového povolení stavby na základě opakovaného stavebního řízení
V kontextu tématu tohoto článku je rovněž vhodné uvést i novou úpravu opakovaného řízení s novým povolením, kterou s sebou nový stavební zákon přináší.
Hlavním rozdílem tohoto řízení ve srovnání s řízením o dodatečném povolení stavby je zejména podmínka, že předmětná stavba byla realizována na základě pravomocně vydaného stavebního povolení, které bylo následně s odstupem času zrušeno, a to např. na základě soudního přezkumu.
Pro případ, že by předmětem žádosti o vydání nového povolení byla dokončená stavba vyžadující kolaudační rozhodnutí, může stavební úřad na žádost povinného a po ověření splnění náležitých podmínek takové kolaudační rozhodnutí vydat společně s novým povolením.
V případě, že by na základě opakovaného řízení stavba povolena nebyla, stavební úřad žádost o vydání nového povolení zamítne a nařídí odstranění stavby.
Bude jistě zajímavé sledovat, zdali nastíněné zpřísnění podmínek pro vydávání dodatečného povolení staveb povede k tíženému efektu, tj. k zamezení dosavadní hojné realizaci „černých“ staveb.
V návaznosti na uvedené bude dle našeho názoru také nepochybně důležité, jakým způsobem budou stavební úřady přistupovat mimo jiné i k ukládání pokut za páchání přestupků v této oblasti. Dle nového stavebního zákona bude možné uložit pokutu za přestupek spočívající v provedení stavby bez povolení nebo v rozporu s ním až do výše 2 000 000 Kč.
Tento článek je pouze informativní a nepředstavuje právní radu ani návod pro konkrétní případ.
