Díl 1. Úvod do problematiky hromadných řízení
Dne 1. 7. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 179/2024 Sb., o hromadném občanském řízení soudním (dále jen „Zákon“), který do našeho právního řádu zavádí zcela nový procesní institut tzv. hromadných řízení. Povinnost zavést předmětnou úpravu pro Českou republiku pochází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES ze dne 25. listopadu 2020, kterou Zákon transponuje, nutno však podotknout, že se značným zpožděním, protože k její transpozici mělo dojít nejpozději do 25. prosince 2022.
Důvodová zpráva k Zákonu udává, že cílem hromadných řízení je zajištění přístupu ke spravedlnosti i těm spotřebitelům, kterým se nemusí vyplatit vymáhání jejich práv individuální cestou, např.: v případě bagatelních nároků. Tito spotřebitelé totiž často své nároky ani neuplatní a pokud ano, nemají, v případě sporů s hodnotou plnění menší než 10.000,- Kč, možnost podat odvolání a v případě sporů s hodnotou plnění menší než 50.000,- Kč pak nemají možnost podat dovolání. Sdružení vícero (minimálně deseti ) spotřebitelů, kdy finanční a časové požadavky na jednotlivé spotřebitele jsou výrazně menší, pak motivuje tyto spotřebitele uplatnit v hromadném řízení, ty nároky, které by individuálně neuplatňovali.
V hromadných řízeních se tedy dle § 4 Zákona budou projednávat a rozhodovat pouze spory, pocházející z právních poměrů mezi spotřebiteli a podnikatelem. Soudy přitom v rámci hromadných řízení nebudou rozhodovat pouze o žalobách na plnění, ale též i o žalobách na určení . Zákon také obsahuje vlastní definici spotřebitele i podnikatele a neodkazuje tak pouze na předmětná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
Dle Zákona se spotřebitelem rozumí „fyzická osoba, která vystupuje mimo rámec svého podnikání nebo povolání“. Protože se však za spotřebitele dle Zákona považuje i „podnikatel, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 50 000 000 Kč“, je pojetí spotřebitele dle Zákona výrazně širší než to obsažené v občanském zákoníku. Toto pojetí tak umožňuje většímu množství osob uplatnit svá práva vůči podnikateli v rámci hromadného řízení.
Definice podnikatele dle Zákona, která zní „fyzická nebo právnická osoba, která sama nebo prostřednictvím jiného vystupuje v rámci své obchodní činnosti, podnikání nebo samostatného výkonu svého povolání“, je pak více podobná pojetí podnikatele dle občanského zákoníku.
Samotný Zákon je postaven na tzv. opt-in principu, kdy se spotřebitel musí aktivně přihlásit ke členství ve skupině. Pokud tak neučiní má nadále právo uplatňovat své nároky v individuálním řízení. Naopak přihlášením se do skupiny spotřebitel své právo na uplatnění předmětných nároků individuální žalobou ztrácí.
Nakonec úvodního dílu je také vhodné dodat, že spotřebitelé budou moci v hromadných žalobách uplatnit svá práva a oprávněné zájmy z těch sporů, které vznikly po 24. listopadu 2020.
V případě, že budete mít v této souvislosti zájem o více informací, neváhejte se na nás obrátit.
Tento článek je pouze informativní a nepředstavuje právní radu ani návod pro konkrétní případ.
