Od ledna se v rodinném právu kromě forem péče o dítě změnilo také například určování vyživovací povinnosti.
Doposud nejčastějším modelem při rozhodování o péči o dítě bylo, že dítě bylo svěřeno do péče jednomu z rodičů a druhému byl určen styk s dítětem a vyživovací povinnost. Tu mají k dítěti přitom oba rodiče. K rozhodnutí o vyživovací povinnosti ve vztahu k oběma rodičům pak docházelo hlavně při rozhodování o společné péči. Od ledna však byly formy péče zrušeny a úprava se zásadně proměnila.
Jak jsme informovali v předchozím článku, soud nově v případech, kdy jsou rodiče schopni domluvy, nerozhoduje o rozsahu péče o dítě. V takovém případě nerozhoduje ani o vyživovací povinnosti. Vše je ponecháno domluvě rodičů, kteří by měli postupovat v nejlepším zájmu dítěte. Pokud ale domluva není možná, nebo není v zájmu dítěte, rozhodne soud nejen o rozsahu péče rodičů o dítě, ale i o vyživovací povinnosti. O té rozhodne ve vztahu k oběma rodičům.
Rozhodování o výživném
Pokud soud rozhoduje o výživném, může nově při hodnocení potřeb dítěte přihlédnout i k jejich budoucí změně. Například pokud bude soud rozhodovat o výživném v době, kdy bude nezletilému dítěti 5 let, lze v době rozhodování předikovat, že dítě nastoupí na základní školu a lze odhadovat navýšení jeho odůvodněných potřeb. Už ale nelze předpovědět, zda toto dítě půjde studovat na střední nebo vysokou školu. Predikce by měla být omezena pouze do té míry, co lze rozumně určit s ohledem na konkrétní okolnosti dané věci.
Při rozhodování o rozsahu výživného soud hodnotí schopnosti a možnosti povinného. Doposud přitom zkoumal, zda se povinný bez důležitého důvodu nevzdal výhodnějšího zaměstnání. Nově bude soud posuzovat i to, zda příjem dosahovaný povinným odpovídá příjmu, kterého by mohl dosahovat zejména vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, vzdělání a kvalifikaci a k situaci na trhu práce v místě jeho pracoviště nebo bydliště.
Trestněprávní důsledky
V souvislosti s vyživovací povinností je nutné zmínit také novelu trestního zákoníků, která upravuje trestný čin zanedbání povinné výživy. Doposud se trestného činu dopustil každý, kdo neplnil vyživovací povinnost po dobu delší než 4 měsíce. Nyní bude trestně odpovědný pouze ten, kdo neplní vyživovací povinnost po dobu delší než 4 měsíce a vydá tak oprávněnou osobu nebezpečí nouze.
K této změně dle důvodové zprávy došlo, neboť oprávněný nepodával trestní oznámení, aby byl někdo spravedlivě potrestán, ale aby mu bylo zaplaceno výživné. K těmto účelům má však sloužit vykonávací řízení v civilním soudnictví, nikoli řízení trestní. Zároveň to není v souladu s chápáním trestního práva jako krajního prostředku ochrany právních statků. Důvodová zpráva dále argumentuje, že u tohoto trestného činu je vysoká recidiva. Tito „chroničtí neplatiči“ absolutně rezignovali na svou povinnost a ani opakované trestní postihy nemají efekt. Pobytem ve vězení se přitom ztrácí možnost výdělku a pouze narůstá jejich dluh na výživném, což postihuje i poškozeného, a nakonec to zatěžuje nejen policii, ale i vězeňský systém.
V případě, že budete mít v této souvislosti zájem o více informací, neváhejte se na nás obrátit.
Tento článek je pouze informativní a nepředstavuje právní radu ani návod pro konkrétní případ.