Náhrada nemajetkové újmy při způsobení osobního neštěstí porušením povinnosti

Jednou ze základních funkcí občanského práva je úprava narovnání vztahů mezi jednotlivci v situacích, kdy je někomu způsobena újma. Kdo poruší svou povinnost a zasáhne do práv jiného, musí mu způsobenou škodu nahradit. Povinnost náhrady se týká jak majetkové újmy (škody), tak nemajetkové újmy. Způsobení majetkové újmy je většinou poměrně přímočaré – když vám sousedova koza okouše okurky, máte právo na náhradu tímto způsobenou škody. U nemajetkové újmy je to však často složitější, protože tato újma se nejen těžko vyčísluje, ale není snadné ani určit, v jakých případech by měla být hrazena. Dnes se podíváme na příklady z rozhodovací praxe soudů, v jakých situacích právo na náhradu nemajetkové újmy vzniká.

Podle § 2971 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), pokud to odůvodňují zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, nebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit, nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo ji pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

Pokud tedy někdo poruší svou povinnost takovým způsobem, že jinému vznikne osobní neštěstí, má povinnost mu to odčinit, a to za předpokladu, že jsou přítomny zvláštní okolnosti. Mezi tyto okolnosti patří zejména případy, kdy byla důležitá právní povinnost porušena úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Jedná se o ustanovení s tzv. relativně neurčitou hypotézou – ze samotného textu nelze úplně jasně vyčíst, co přesně znamená „důležitá právní povinnost“ a na jaké případy se ustanovení vztahuje.

Důležitou právní povinností ve smyslu § 2971 OZ je podle Nejvyššího soudu například povinnost stavět na základě stavebního povolení, jak stanoví stavební zákon. Staví-li někdo „načerno“ a tím znemožní sousedům účastnit se zákonem předvídaného stavebního řízení a vystaví je nežádoucím účinkům černé stavby, je povinen nahradit jim na základě § 2971 OZ vzniklou nemajetkovou újmu. V rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1131/2019, [R 60/2022 civ.] Nejvyšší soud potvrdil náhradu nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč žalobci, kterému byla újma způsobena stavbou domu „načerno“ v jeho přímém sousedství.

Dále podle Nejvyššího soudu vzniká povinnost k náhradě nemajetkové újmy například v případě, kdy advokát poruší svou povinnost a úmyslně zatají tuto skutečnost před svým klientem (srov. sp. zn. 25 Cdo 1907/2021). V dané věci klient z důvodu pochybení advokáta (neúčast na soudním jednání) prohrál soudní spor. Advokát přitom důvod neúspěchu ve sporu před klientem zatajil. Důvod náhrady nemajetkové újmy spočíval v tom, že advokát svým jednáním udržoval klienta v několikaletém stresu a v přesvědčení, že v České republice není možné dosáhnout spravedlivého procesu.

V jiném případě Nejvyšší soud dovodil, že předpoklady vymezené v § 2971 OZ může způsobit i zásah do majetkových práv, a v takovém případě vzniká povinnost náhrady nemajetkové újmy (srov. sp. zn. 25 Cdo 3484/2023). V daném případě došlo k padělání závěti. I když šlo o zásah do majetkových práv, vedlejším následkem byl dlouhodobý stres, frustrace, osobní neštěstí a poškození rodinných vztahů mezi skutečnými dědici. Soudy tedy dovodily povinnost k náhradě nemajetkové újmy způsobené jednáním žalovaného.

 

V případě, že budete mít v této souvislosti zájem o více informací, neváhejte se na nás obrátit.

Tento článek je pouze informativní a nepředstavuje právní radu ani návod pro konkrétní případ.

Chcete pomoci s tímto tématem?

Ozvěte se nám a rádi Vám pomůžeme, případně využijte kontaktní formulář níže