Vláda dne 12.6.2024 schválila změnu zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, která má pronajímatelům umožnit jednodušší vystěhování bývalých nájemců prostřednictvím tzv. rozkazu k vyklizení.
Dle ministra Pavla Blažka si novela dává za cíl zjednodušit proces vyklizení nemovitostí a snížit riziko jejich dlouhodobého neoprávněného užívání bez právního titulu. Pronajímatelé tak budou mít v rozkazu k vyklizení efektivnější nástroj k ochraně jejich práv a majetku, díky kterému budou schopni rychleji získat zpět do užívání své nemovitosti. To by mělo v praxi vést k větší flexibilitě trhu s nájemním bydlením a v ekonomické teorii by se snížená rizikovost nájemního vztahu měla promítnout i do ceny nájmu, kdy pronajímatelé budou podstupovat nižší nebezpečí dlouhodobého zablokování své nemovitosti a výpadku příjmu.
Je na místě připomenout, že pronajímatelé mají dle stávající právní úpravy pouze omezené možnosti obrany proti neoprávněnému užívání jejich nemovitosti. Pokud po skončení nájemního vztahu, ať již uplynutím doby nájmu nebo např. výpovědí, bývalý nájemce v bytě dále setrvává, je jedinou možností na jeho vystěhování tzv. žaloba na vyklizení. Soudní řízení však může v takovém případě trvat řadu měsíců až let, kdy pronajímatel nemá příjmy z nájmu a musí často hradit náklady na energie a služby. Jakákoliv snaha o svépomocné vystěhování neoprávněného uživatele bytu může být posouzena jako trestný čin porušení domovní svobody. Pronajímatelé jsou tak často nuceni toto bezpráví dlouhodobě trpět. Prosazovaný rozkaz k vyklizení má přispět k řešení této bezútěšné situace a proces vyklizení urychlit.
O vydání rozkazu k vyklizení se bude dle novely rozhodovat ve zjednodušeném řízení na základě návrhu žalobce (pronajímatele). Pro podání návrhu budou muset být splněny tři podmínky. Za prvé žalobce musí být vlastník pronajaté nemovitosti. Za druhé nájemní vztah v době podání návrhu již zanikl, a nájemce tak nemá k užívání nemovitosti platný právní titul. A za třetí pronajímatel písemně vyzve bývalého nájemce k vyklizení nemovitosti, a to nejméně 14 dnů před podáním návrhu. Lze předpokládat, že tyto skutečnosti bude možné v praxi doložit zejména výpisem z katastru nemovitostí, nájemní smlouvou, ze které bude patrné, že doba nájmu uběhla, popřípadě výpovědí nájmu včetně potvrzení o jejím doručení a samotnou výzvou k vyklizení s potvrzením o doručení.
Soud bude moci následně na základě návrhu a předložených důkazů vydat rozkaz k vyklizení, v němž bývalému nájemci uloží povinnost, aby do 15 dnů od doručení rozkazu vyklidil předmět nájmu a uhradil náklady řízení. Obdobně jako v případě platebního rozkazu bude moci soud rozhodnout bez jednání. Žalovaný bude mít právo podat proti rozkazu k vyklizení odpor, čímž bude zrušen a soud nařídí jednání stejně jako v případě žaloby na vyklizení.
Přestože lze tuto legislativní iniciativu a snahu o zjednodušení procesu vyklizení přivítat, nelze význam tohoto nově prosazovaného institutu přeceňovat. Prostým podáním odporu se totiž pronajímatelé dostanou do stejně nevýhodné situace, která již v současné době v právním řádu panuje a budou odkázáni na zdlouhavé soudní řízení. Je otázkou, zda návrh neměl být v tomto směru o něco ambicióznější. Bude rovněž zajímavé sledovat, jestli a případně jakých jeho změn se dočkáme v rámci legislativního procesu, a zda se rozkaz k vyklizení nakonec podaří do českého právního řádu prosadit.
V případě, že budete mít v této souvislosti zájem o více informací, neváhejte se na nás obrátit.
Tento článek je pouze informativní a nepředstavuje právní radu ani návod pro konkrétní případ.
