Co je to whistleblowing?
Whistleblowing je termín obecně označující situace, kdy stávající nebo bývalý zaměstnanec upozorní instituci nebo orgán oprávněný k prověření či zakročení na nelegitimní, neetické nebo nezákonné praktiky na pracovišti.
Dne 1.8.2023 nabyl účinnosti zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, který byl přijat z důvodu povinnosti České republiky implementovat směrnici Evropské unie o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Zákon“).
Účelem Zákona je zejména zavedení obecné právní ochrany oznamovatele a dále uložení povinnosti určitým zaměstnavatelům (tzv. povinným subjektům) vytvořit podmínky a vhodný systém k tomu, aby byla práva oznamovatelů chráněna.
Jakým oznamovatelům zákon poskytuje ochranu?
Whistleblowerem (oznamovatelem) je dle nového zákona osoba, která vykonává u zaměstnavatele práci nebo jinou obdobnou činnost (např. externě jako OSVČ) a podá oznámení, které obsahuje informace o možném protiprávním jednání, jež má znaky trestného činu, či přestupku, za nějž hrozí pokuta alespoň ve výši 100.000,- Kč, nebo se jedná porušení právních předpisů ve stanovených oblastech (např. daňových povinností, ochrany spotřebitele, ochrany životního prostředí apod.)
Hlavním aspektem právní ochrany oznamovatele je zákaz zaměstnavatele uložit oznamovateli v souvislosti s oznámením tzv. odvetné opatření. Odvetné opatření představuje takové jednání, které nějakým způsobem zhorší postavení oznamovatele. Jedná se např. o rozvázání nebo neprodloužení pracovního poměru, snížení mzdy nebo převedení na jinou pracovní pozici.
Před odvetnými opatřeními je chráněn nejen oznamovatel, ale i jeho osoba blízká nebo osoba, která mu v souvislosti s podáním oznámení poskytla pomoc.
Chráněn naopak není whistleblower, který v oznámení vědomě uvádí nepravdivé skutečnosti.
Na co se připravit?
Výše uvedené povinnosti platí pro všechny zaměstnavatele nehledě na počet zaměstnanců. Zákon ale v ustanovení § 8 vymezuje výčet povinných subjektů, které musí zřídit vnitřní oznamovací systém pro ochranu oznamovatelů.
Mezi povinné subjekty patří kromě některých orgánů veřejné moci též:
- každý zaměstnavatel, který k 1. lednu příslušného kalendářního roku zaměstnával v průměru nejméně 50 zaměstnanců, není-li povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu („AML zákon“);
- veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou obce s méně než 10.000 obyvateli
- osoba oprávněná poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr; a
- další specifikovaní zaměstnavatelé (bez ohledu na počet zaměstnanců) působící v oblasti podnikání na kapitálovém trhu, pojišťovnictví, dále investiční společnosti, investiční fondy, bankovnictví a další.
- Současně s přijetím Zákona byla přijata i změna AML zákona. Povinnost zřídit vnitřní oznamovací systém se bude vztahovat i na povinné osoby dle AML zákona (bez ohledu na počet zaměstnanců), přestože je Zákon mezi povinné subjekty neřadí.
Mezi základní povinnosti povinných subjektů patří zejména:
- zavést vnitřní oznamovací systém;
- určit tzv. příslušnou osobu, která bude za plnění povinností ze strany povinných subjektů odpovědná;
- umožnit oznamovatelům podávat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému.
Zaměstnavatelé s nejméně 250 zaměstnanci mají povinnost zřídit vnitřní oznamovací systém již s účinností zákona, tedy od 1.8.2023. Zaměstnavatelé s více než 50, ale méně než 250 zaměstnanci, mají lhůtu do 15.12.2023.
Vnitřní oznamovací systém
Povinný subjekt je povinen zavést mechanismus, který umožní whistleblowerům podávat oznámení, a to jak v písemné, tak v ústní formě. K informacím týkajícím se oznámení smí mít přístup pouze příslušná osoba. Součástí oznamovacího systému je Zákonem upravený postup příslušné osoby po podání oznámení, který zahrnuje např. povinnost do 7 dnů oznamovatele písemně vyrozumět, posoudit důvodnost oznámení a případně přijmout vhodná opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu. Z oznámení musí být patrná totožnost oznamovatele, Zákon neukládá povinným subjektům povinnost zabývat se i anonymními oznámeními.
Příslušná osoba
Příslušná osoba je fyzická osoba určená povinným subjektem, která musí být zletilá, svéprávná a bezúhonná. Tato osoba přijímá a posuzuje důvodnost oznámení podaného prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, navrhuje povinnému subjektu opatření k nápravě a plní další povinnosti dle Zákona (má povinnost zachovávat mlčenlivost, postupovat nestranně apod.)
Jaké hrozí sankce?
Neplnění povinností dle Zákona bude kvalifikováno jako přestupek, za který lze uložit pokutu. Sankce mohou postihnout nejen povinný subjekt, ale také přímo příslušnou osobu, případně kohokoliv, kdo bude oznamovateli jakkoliv bránit v podání oznámení.
Povinnému subjektu hrozí za porušení povinností pokuta 400.000,- Kč (nezveřejnění povinných informací nebo neprovedení nápravného opatření ve stanovené době), nebo až 1.000.000,- Kč u ostatních přestupků (např. oznamovatel byl vystaven odvetnému opatření).
Tento článek je pouze informativní a nepředstavuje právní radu ani návod pro konkrétní případ.
V případě, že budete mít v této souvislosti zájem o více informací, neváhejte se na nás obrátit.
