Dne 1.1.2024 nabyl účinnosti dlouho očekávaný nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. („NStZ“), který se stal v posledních letech předmětem bouřlivé politické i akademické diskuse, a dokonce byl několikrát novelizován ještě před nabytím účinnosti.
Přechodné období
Jednou z novel bylo do zbrusu nového stavebního zákona vpraveno ustanovení § 334a, které upravuje tzv. přechodné období. Přechodným obdobím se rozumí první pololetí roku 2024, konkrétně tedy do 30.6.2024. V tomto období je nový stavební zákon sice účinný, ale ve věcech stavebních záměrů (terminologií starého stavebního zákona: v územních a stavebních řízeních) se postupuje podle dosavadních právních předpisů. Výjimkou jsou pouze tzv. vyhrazené stavby (jedná se zejména o stavby infrastruktury, jako jsou dálnice, dráhy, elektrárny apod.). Zároveň § 334a odst. 2 NStZ stanovuje právní fikci, že pro stavební záměry, na které se vztahuje přechodné období, se považuje datum nabytí účinnosti NStZ 1.7.2024.
Stavební záměry týkající se běžných staveb se tedy začnou řídit novou úpravou až od 1.7.2024.
Jak to ale bude s nedokončeným řízením?
Přechodná ustanovení týkající se stavebních záměrů jsou upravena v § 330 NStZ. Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti NStZ se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Územní a stavební řízení, která budou zahájena do 30.6.2024, tak budou probíhat kompletně podle „starého“ stavebního zákona.
Zavedení přechodného období tedy přináší legislativně poněkud paradoxní situaci, kdy starý stavební zákon je již formálně zrušen a tudíž neúčinný, ale mohou být podle něho nejen vedena neskončená řízení, ale do 30.6.2024 dokonce i zahajována řízení nová.
V původním znění NStZ měla být kompletně předělána soustava stavebních úřadů a vytvořeny nové státní stavební úřady včetně Nejvyššího stavebního úřadu. Od této koncepce nakonec bylo novelou NStZ upuštěno, kompetence k povolování staveb tedy zůstanou na obecních a krajských úřadech. Ani v tomto ohledu tedy ve věci řízení zahájených podle starého stavebního zákona nedojde ke změně.
Jak to bude ve věcech zahájeného či skončeného územního řízení, ale nezahájeného stavebního řízení?
Zahájená řízení budou dokončena kompletně podle staré právní úpravy, jak bylo řečeno výše, to je poměrně jednoduché. O něco složitější situace ale nastává, bude-li do 30.6.2024 zahájeno územní řízení, ale navazující stavební řízení nikoliv. NStZ ruší tento dvoufázový postup, nově jsou územní i stavební řízení společně nahrazeny jednotným řízením o stavebním záměru.
§ 330 odst. 6 NStZ uvádí, že pravomocná rozhodnutí v územním řízení se považují za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměru podle NStZ. Vzhledem k tomu, že řízení o povolení záměru podle NStZ nahrazuje dosavadní jak územní, tak stavební řízení, samotné územní řízení je tedy ekvivalentem pouze části řízení o povolení záměru. V případech ukončeného územního řízení bude tedy nutné stavbu „dopovolit“ v režimu NStZ. To znamená zahájit řízení o povolení záměru s tím, že v rozsahu pravomocného územního rozhodnutí či souhlasu se již záměr znovu povolovat nebude.
Tento článek je pouze informativní a nepředstavuje právní radu ani návod pro konkrétní případ.
