Jak zrušit přijatý územní plán nebo jeho změnu
Byl v obci, ve které vlastníte nemovitost, přijat nový územní plán nebo jeho změna?
S vymezením ploch v územním plánu nebo jeho změně nesouhlasíte?
Zákon v zásadě nabízí dvě možnosti, jak se proti takovému postupu bránit.
- Návrh na zrušení opatření obecné povahy
- Podnět k zahájení přezkumného řízení zákonnosti
opatření obecné povahy
Územní plán nebo jeho změna mají formu opatření obecné povahy. Proti opatření obecné povahy nelze podat odvolání. Můžete však podat k příslušnému krajskému soudu návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo podat podnět k zahájení přezkumného řízení zákonnosti opatření obecné povahy. Níže vám přiblížíme postup v případě, když je podán návrh na zrušení části územního plánu nebo jeho změny k soudu.
Návrh na zrušení opatření obecné povahy
Zrušení opatření obecné povahy může navrhnout ten, kdo tvrdí, že byl přijatým opatřením nějakým způsobem zkrácen na svých právech. Tento zásah do práv je nutné v návrhu tvrdit a prokázat. Žalobu na zrušení opatření obecné povahy tedy může podat pouze dotčený vlastník, kterou je osoba s vlastnickým nebo jiným věcným právem k pozemku, jehož se opatření obecné povahy přímo týká. Dalšími subjekty oprávněnými podat žalobu na zrušení územního plánu nebo jeho změny jsou vlastníci sousedních nemovitostí, zástupci veřejnosti, dotčené spolky nebo sousední obce. Pokud je podáván návrh na zrušení změny územního plánu, je nutné, aby řešené území bylo touto změnou přímo dotčeno.
Návrh na zrušení opatření obecné povahy je nutné podat do 1 roku ode dne nabytí účinnosti územního plánu nebo jeho změny (územní plán nebo jeho změna se stávají účinnými poté, co uplyne 15 dnů ode dne, kdy je příslušný úřad vyvěsil na své úřední desce). Soudní poplatek za podání návrhu činí 5.000,- Kč.
Co soudy v řízení zkoumají?
- Zda byl dodržen proces pořizování a přijímání opatření obecné povahy (zda byly např. dodrženy všechny lhůty stanovené zákonem, zda správní orgán nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti nebo zda se v souladu se zákonem konalo veřejné projednání návrhu);
- obsah opatření obecné povahy z hlediska rozporu opatření obecné povahy (nebo jeho části) se zákonem (materiální kritérium), tedy jestli opatření obecné povahy respektuje všechny požadavky zejména stavebního zákona a dalších právních předpisů;
- zda byl dodržen princip proporcionality (tedy zda je zvolený způsob řešení přiměřený s ohledem na míru zásahu do práv jednotlivců).
Možnost přezkumu opatření obecné povahy ze strany soudu je omezena v případě, pokud v rámci procesu pořizování a přijímání územního plánu navrhovatel nepodal námitky proti navrhovanému řešení. V takovém případě není soud oprávněn přezkoumávat přiměřenost přijatého řešení (procesu podání námitek jsme se věnovali v jednom z předchozích článků).
Pokud soud návrhu na zrušení územního plánu nebo jeho změny nevyhoví, lze proti zamítavému rozsudku podat k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost, a to ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku. Kasační stížnost nemá vliv na právní moc rozhodnutí. Rozsudek krajského soudu tedy bude platit až do doby, než jej Nejvyšší správní soud zruší (pokud budete v řízení úspěšní).
Obdobně lze návrh na zrušení opatření obecné povahy podat i v případě zásad územního rozvoje, které jsou vydávány krajem.
Druhou možností, jak se proti řešení přijatému územním plánem nebo jeho změnou bránit, je podat podnět k zahájení přezkumného řízení zákonnosti opatření obecné povahy. Přezkumnému řízení opatření obecné povahy se budeme věnovat v dalším článku.
Tento článek je pouze informativní a nepředstavuje právní radu ani návod pro konkrétní případ.
V případě, že budete mít v této souvislosti zájem o více informací, neváhejte se na nás obrátit.
