U jednočlenných kapitálových společností, tedy takových, které mají jako jediného společníka a člena statutárního orgánu tutéž fyzickou osobu, v praxi narážíme na situaci, že pro případ úmrtí této osoby nejsou nastaveny žádné pojistky, aby nedošlo k paralýze společnosti a bylo zajištěno hladké pokračování jejího fungování.
Problematika úmrtí člena statutárního orgánu
V případě právního nástupce zemřelého člena statutárního orgánu se jeho nástupce ze zákona členem statutárního orgánu nestává, neboť výkon funkce má tzv. osobní povahu a smrtí osoby výkon funkce končí. Nemůže proto přejít univerzálním nástupnictvím na osobu dědice zemřelého člena statutárního orgánu, ani na jinou případnou osobu.
V souladu se zákonem je nezbytné, aby ke zvolení nového jednatele (v případě s.r.o.) došlo do 1 měsíce a ke zvolení nového člena představenstva (v případě a.s.) do 2 měsíců. Tato lhůta běží od okamžiku smrti člena statutárního orgánu původního a je potřeba si uvědomit, že v této lhůtě již musí být nový člen statutárního orgánu zvolen.
V případě jednočlenné společnosti je však třeba si uvědomit, že nový statutární orgán by měl zvolit jediný společník či akcionář v působnosti valné hromady – což v diskutovaném případě nebude možné. V takovém případě by dle zákona měl být nový statutární orgán zvolen soudem, a to na návrh osoby, která má na věci právní zájem, a na dobu, než bude řádně zvolen nový statutární orgán. Osobou, která může mít právní zájem na jmenování statutárního orgánu, může být např. společník, člen dozorčí rady, věřitel nebo dlužník. Pokud však taková osoba není, případně nikdo takový návrh k soudu nepodá, soud může společnosti jmenovat opatrovníka, v krajním případě může dojít ke zrušení a likvidaci společnosti soudem.
Problematika úmrtí vlastníka podílu ve společnosti
V případě s.r.o. je ve společenské smlouvě společnosti možné řešit situaci, zda podíl ve společnosti přechází nebo nepřechází na dědice, resp. je možné dědění podílu ve společenské smlouvě vyloučit. Tato možnost se nicméně s ohledem na § 14 zákona o obchodních korporací nevztahuje na jednočlenné společnosti. V době, kdy má s.r.o. pouze jednoho vlastníka se k ustanovení společenské smlouvy omezující nebo zakazující dědění podílu nepřihlíží a podíl se tak bude dědit vždy. Stejně tak to bude i u akciové společnosti, kde dědění podílu ve stanovách omezit ani vyloučit nelze, bez ohledu na počet akcionářů.
Pokud dojde k přechodu podílu ve společnosti dle zákonné posloupnosti, tedy tehdy, kdy nejsou dědicové určeni již během života zůstavitele, může dojít k zásadním problémům ve fungování společnosti.
Je totiž nezbytné počítat s tím, že do doby, než dojde k vypořádání celého dědického řízení, a pokud bude dědiců více, budou v rámci běžné správy společnosti jednat všichni dědicové. Velmi často se však stává, že tyto osoby nebudou schopny najít shodu na jakémkoliv rozhodování a paralýza společnosti bude přetrvávat, přičemž nejenže nebude možné zvolit nového člena statutárního orgánu, pravděpodobně nedojde ani ke shodě na ostatních klíčových otázkách ve fungování společnosti.
Možnosti zavedení opatření
V průběhu života zůstavitele je tak vhodné zavést určité pojistky, aby ke shora uvedeným situacím nedocházelo. Je samozřejmě možné tyto pojistky nastavit preventivně již ve vztahu ke statutárnímu orgánu společnosti, z velké části to však znamená udělení jednatelských oprávnění již během života zůstavitele, což není často žádanou variantou.
Mnohem vhodnějším se zdá nastavit opatření ve vztahu k podílu ve společnosti, kdy je buď možné (i) vymezit vlastnictví podílu v některém z pořízení pro případ smrti (nejčastěji jde o závěť nebo dědickou smlouvu), nebo (ii) určit správce pozůstalosti. Správce pozůstalosti je zůstavitelem povoláván k celé pozůstalosti, případně také k její části. Je tedy možné tuto správu vymezit k některým, nebo také ke všem podílům ve vlastnictví zůstavitele. Povolání správce pozůstalosti vyžaduje formu veřejné listiny a na základě tohoto povolání je oprávněn k běžné správě společnosti, tedy především vykonávat všechna práva a povinnosti společníka ve společnosti, do čehož mj. patří také výběr a zvolení nového člena statutárního orgánu společnosti, jednání ve vztahu k obchodním partnerům společnosti, či jejím zaměstnancům.
Klientům proto lze důrazně doporučit, aby při podnikání prostřednictvím svých jednočlenných kapitálových společností počítali se shora uvedenou situací a zvolili její vhodné řešení, které bude odpovídat okolnostem a vztahům v dané společnosti.
V případě, že budete mít v této souvislosti zájem o vícero informací, případně o pomoc při nalezení vhodného řešení pro Vaši společnost, neváhejte se na nás obrátit.
Tento článek je pouze informativní a nepředstavuje právní radu ani návod pro konkrétní případ.
